Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Nikdo nepočítal s tím, že první sezóna v nové soutěži bude vítězná…“

Šlapanický volejbal zaznamenal velký úspěch. Ženský volejbalový tým ve druhé lize zazářil a umístil se na prvním místě v tabulce

Do soutěže nastupovaly jako jeden z nejmladších týmů, který si svou pozici na vrcholu tabulky musel tvrdě vydřít. V první části sezóny ztratily pouze jeden zápas s týmem ze Svitav a ve druhé části zvládly uhájit první místo v tabulce. „Nikdo nepočítal s tím, že první sezóna v nové soutěži bude vítězná“ říká kapitánka týmu Simona Řeháková. Trenér Petr Zeman doplňuje, že jeho cílem bylo hrát střed tabulky, aby holky sbíraly zkušenosti. Z výsledku týmu, který považuje za svůj trenérský úspěch, byl mile překvapený.

Za úspěchem, podle blokařky Terezy Hrochové, stojí hlavně poctivý přístup k tréninkům. „Náš trenér si k docházce vede tabulky, které nám v sezóně nárazově přinese na trénink. Kdo chce hrát, ten se nesmí vyskytovat v červených číslech,“ říká Hrochová. Sám Zeman však ví, že volejbalová druhá liga, kterou tým ze Šlapanic hraje, je spíše než profesionální, svou úrovní výkonnostní. I tak si ale na docházce velmi zakládá.

Jde skloubit volejbal s osobním životem?

Holky trénují 3x týdně a plnit si povinnosti v podobě tréninků, studia nebo práce bývá někdy poměrně náročné. „Někdy je těžké skloubit tréninky, práci a osobní život. Do toho ještě trénování mládeže… někdy mám pocit, že už na nic nemám energii. Potom ale přijdou výhry v zápasech, a právě ty a skvělý kolektiv, který tu máme, mě dobíjí do aktivit, kterými trávím nejen svůj volný čas, ale i osobní život,“ míní libero týmu Tereza Gállová.

Překážky, kterým se tým v sezóně musel postavit čelem…

Zranění jsou nedílnou součástí každého sportu a ani šlapanickým volejbalistkám se nevyhnula. Naražené prsty, obražené klouby, bolesti smečařského ramene, kolen a zad volejbalistky ani nepočítají. Tuto sezónu se ale holky potýkaly i s vážnějšími zraněními jako byly zlomeniny, přetrhané vazy v kolenu nebo výrony kotníku. Své o tom ví i smečařka Alena Hubíková. „Výron jsem si udělala na tréninku, když jsem po smeči doskočila na kůl. Zranění přišlo v polovině října a trénovat jsem znovu začala až v lednu. Nyní mě kotník pořád pobolívá a otéká, ale snažím se na to nemyslet.“

Konec staré sezóny a začátek nové

V květnu a červnu holky mají tréninky také, ale s volnějším přístupem. Červenec znamená pro všechny složky šlapanického volejbalu měsíc volna, kdy ale většinou hráčky ani hráči nezahálejí a individuálně si užívají antukové turnaje po celé České republice. Další sezóna šlapanickému týmu začíná začátkem srpna, na který už mají naplánované dvě soustředění. Zbytek srpna holky dotrénují venku na antuce a teprve od září začnou trénovat v hale. Protože jak zní heslo šlapanického volejbalu: „Co natrénuješ na antuce, se ti v hale 2x vrátí!“

A s čím půjdou holky do další sezóny?

„Samozřejmě budeme chtít obhájit letošní vítezství,“ uzavírá kapitánka Simona Řeháková.

Autorka textu: Michaela Kočendová

Komentáře jsou uzavřeny.