Snad každý, kdo se kdy věnoval nějakému sportu, měl ve své „kariéře“ nějaký cíl, k němuž se toužil přiblížit. Ať už se jednalo o pohyb vyloženě rekreační, či sport vrcholový, zaměřený na ony pověstné „branky, body, vteřiny“, všechny nás spojovala touha překonávat sebe sama. A právě k jednomu z těchto vrcholů se o víkendu 10. – 11. února 2024 přiblížilo volejbalové uskupení juniorů do 22 let Sokola Šlapanice.
Když nám bylo před sezonou sděleno, že budeme jakožto tým Šlapanic hrát extraligu U22 (tedy nejvyšší soutěž v celé republice), málokdo to bral opravdu vážně. Smích se častokrát střídal s pochybnostmi, ovšem díky touze ukázat, že i malý tým malého klubu dokáže velké věci, jsme se po kvalifikaci a dalších kolech ocitli mezi pěti nejlepšími týmy Česka. A co víc, další kolo se mělo odehrát na domácí půdě a před domácím publikem.
Nikdo zprvu nevěděl, co od akce očekávat. Zatímco naši překvapení soupeři sledovali vývoj tabulky a začali na mapě hledat, kde Šlapanice jsou, celý šlapanický volejbal žil přípravami na únorový víkend. Bylo nutno zařídit a sestavit tribuny, obstarat bufet pro návštěvníky nebo zkoordinovat zástupy dobrovolníků. V sobotu 10. února se většina z nás probouzela se smíšenými pocity, v hlavě více otázek než odpovědí. Měli jsme se v průběhu víkendu utkat s těmi nejlepšími mládežnickými týmy, které aktuálně v celé zemi jsou. Nejprve nás čekal zápas s nedalekým Volejbalem Brno. Za obrovské podpory fanoušků jsme vyhráli první set a druhý prohráli až ve vypjaté koncovce. Prohra 1:3 nemnohé z nás potěšila, avšak minimálně byla znamením, že máme šanci ukázat, co v nás je. Odpolední zápas s Blue Volley Ostrava se však diametrálně lišil od našeho prvotního výkonu. Únava, stres a zcela odlišný herní styl soupeře nás překvapil, a tak jsme bohužel skončili s prohrou 0:3. I tak jsme ale neskláněli hlavy a těšili se na fanouškovskou podporu v neděli. Naším prvním nedělním soupeřem se stalo Karlovarsko, zkušený tým, který se pravidelně drží na špici tabulky. Avšak první dva sety byly zcela v naší režii. Přeplněné tribuny, bubny, klaksony a megafony duněly uvnitř největší šlapanické haly, která se v takové atmosféře zdála zcela titěrnou. Bohužel jsme v začátku třetího setu polevili a zápas bylo nutno rozhodnout v prodloužení – tiebraku. Zde jsme na Karlovy Vary nestačili, a tak jsme odcházeli s uspokojivým výsledkem 2:3 na sety. Posledním zápasem tohoto svátku volejbalu bylo utkání s Kojetínem, vítězem všech utkání víkendu. V pozměněné sestavě jsme byli schopni soupeře překvapit a hrát si svoji hru. Jeden vyhraný set a výsledek 1:3 byl tedy alespoň klidným zakončením už tak náročného víkendu.
Závěrečné zhodnocení události se vzhledem k jejímu významu nezdá být jednoduchým úkolem. Veškerá práce týmu a desítek lidí kolem něj započala nikoliv tento víkend či na začátku sezony, ale několik let zpátky, kdy se celé uskupení formovalo, aby v určitém čase a místě dospělo k tomuto bodu. Hráči, trenéři, organizátoři a všichni, kteří se na akci podíleli, získali zcela nové zkušenosti a ukázali tak všem sílu a jednotu šlapanické volejbalové rodiny. K tomu přidáváme poděkování všem sponzorům a podporovatelům, kteří umožnili uspořádat tuto oslavu volejbalu ve Šlapanicích.
Mezi nimi jsou: Firma KOMFORT, Město Šlapanice, ZŠ Šlapanice, Firma PERI, Obec Blažovice, Lahůdka Slatina a spousta dalších.. Těm chceme věnovat úplný závěr článku. Sice na sobě nenosili dres a nedávali body soupeřům, ale bez kterých by jak oddíl volejbalu, tak celý šlapanický Sokol nemohl fungovat. Celým svým srdcem tak děkujeme všem obětavcům a volejbalovým srdcařům a těšíme se na Vaši podporu na dalších zápasech.
Komentáře jsou uzavřeny.